Od světové revoluce k hybridní válce proti Evropě

Prohlášení a bezpečnostní návrh PARABORNU:

Dámy a pánové,

historie se neopakuje doslova, ale její strategické mechanismy se vracejí.

Po bolševickém převratu v listopadu 1917 již nešlo o carské Rusko. Carský režim padl v únoru 1917 a bolševici následně ovládli Ruskou sovětskou republiku. Sovětský svaz vznikl až roku 1922.

Lenin nevyslovil pouze jedno izolované heslo. Jeho politická doktrína však byla jednoznačná: ruská revoluce měla být počátkem světové proletářské revoluce a samostatně neměla přežít bez jejího rozšíření do průmyslové Evropy.

V březnu 1919 proto vznikla v Moskvě Komunistická internacionála – Kominterna. Jejím deklarovaným cílem bylo podporovat světovou revoluci; současně se postupně stala nástrojem sovětského řízení zahraničních komunistických stran.

Evropa pod tlakem revoluční expanze

Evropa tehdy čelila několika propojeným formám útoku:

·         ideologické propagandě a rozkladu demokratických institucí,

·         financování a organizačnímu řízení zahraničních revolučních skupin,

·         pokusům o ozbrojené převraty,

·         vzniku revolučních center v Německu a Maďarsku,

·         postupu Rudé armády směrem na západ.

Vznikla Maďarská republika rad vedená Bélou Kunem, Bavorská republika rad a následovaly komunistické pokusy o převraty v Německu, včetně událostí roku 1923. Bavorská republika rad byla vyhlášena 7. dubna 1919 a vojensky poražena v květnu téhož roku.

Polsko-sovětská válka však nebyla jednoduchým jednostranným útokem zahájeným jediného dne. Boje probíhaly již od roku 1919 a v dubnu 1920 zahájilo Polsko společně s ukrajinskými silami kyjevskou ofenzivu. Následný postup Rudé armády na Varšavu Lenin chápal jako příležitost otevřít cestu revoluci v Německu a dále do západní Evropy. Polské vítězství v bitvě u Varšavy tuto strategickou cestu uzavřelo.

Tehdejší kombinace propagandy, domácích radikálních buněk, politické subverze a vojenského tlaku může být považována za historického předchůdce dnešního hybridního působení. Pojem hybridní válka tehdy neexistoval, základní metoda však byla podobná: napadený stát měl být oslaben zevnitř dříve, než bude definitivně poražen zvenčí.

Leninova rovnice a její současná podoba

Lenin svou koncepci budování nového režimu vyjádřil známou formulí:

Sovětská moc + elektrifikace celé země = komunismus.

V podmínkách 21. století lze podle doktora Václava Jordána tuto rovnici přepsat do podoby:

Sociální sítě + pátá kolona = rozvrat západní společnosti a otevření cesty k nové světové revoluci.

Za využití hybridního boje, dezinformací, politické polarizace a cíleného ovlivňování mozkových a myšlenkových procesů obyvatel Evropy se současné nepřátelské působení zaměřuje především na mladé lidi – na jejich názory, hodnoty, identitu, historickou paměť a vztah k vlastnímu státu.

Nejde pouze o šíření jednotlivých nepravdivých zpráv. Jde o dlouhodobou snahu změnit způsob, jakým člověk rozpoznává pravdu, autoritu, odpovědnost, nepřítele a svou příslušnost ke společnosti. Jakmile je ovládnut prostor lidského rozhodování, může být společnost rozvrácena bez překročení hranic pravidelnou armádou.

Tento mechanismus je podrobněji popsán v pracích MUDr. Václava Jordána a v jeho článku publikovaném Českou atlantickou komisí – ČAKO.

Současná podoba stejného mechanismu

Dnešní Rusko nešíří Leninovu proletářskou revoluci. Jeho cílem je obnova mocenské sféry, oslabení evropské jednoty, zastavení podpory Ukrajiny a rozklad důvěry občanů v demokratický stát.

Používá k tomu:

·         dezinformace a manipulaci veřejného prostoru,

·         financování a podporu politických a extremistických struktur,

·         kybernetické útoky,

·         sabotáž a žhářské útoky prostřednictvím najatých osob,

·         útoky proti dopravě, energetice a podmořské infrastruktuře,

·         narušování vzdušného prostoru a operace s drony,

·         ekonomický a energetický nátlak,

·         instrumentalizaci migračních tras.

NATO dne 19. října 2026 uvedlo, že ruské hybridní aktivity zahrnují sabotáže, incidenty s drony a kybernetické útoky. Ve dnech 15.–16. října jednali zástupci NATO, Evropské unie, Ukrajiny, Moldavska a průmyslu v Bukurešti o ochraně kritické, zejména energetické infrastruktury.

Také Evropská unie uvádí sabotáž, narušování kritické infrastruktury, kybernetické útoky, ovlivňování voleb a informační manipulaci jako součást dlouhodobé ruské hybridní kampaně.

V říjnu 2026 Litva posílila ochranu kritické infrastruktury po pokusu o zapálení zařízení Starlink poblíž Vilniusu, který její orgány spojují s ruským působením. Jde o příklad operace pod prahem otevřené války: omezený útok, popíratelné pachatelství, psychologický účinek a testování reakce státu.

Migrace a pátá kolona

Musíme používat přesná slova. Migranti jako celek nejsou pátou kolonou. Člověk prchající před válkou, diktaturou nebo bídou není automaticky nepřítelem.

Hybridní hrozba vzniká tehdy, když cizí stát:

·         uměle vytváří nebo směruje migrační proud,

·         spolupracuje s převaděčskými sítěmi,

·         vysílá mezi migranty své operativce nebo najaté pachatele,

·         využívá vzniklý chaos k polarizaci společnosti,

·         současně šíří proti sobě stojící dezinformační narativy.

Evropské instituce označují takové státem řízené zneužívání migračních tras za instrumentalizaci migrace a za součást hybridního působení Ruska a Běloruska.

Odpovědnost proto náleží organizátorům a konkrétním pachatelům, nikoli celé skupině lidí podle původu nebo náboženství.

Jak se Evropa bránila tehdy

Evropa v letech 1917–1923 nepřežila pouze díky vojenské síle. Její obrana měla několik vzájemně propojených částí:

1.  Polská armáda zastavila postup Rudé armády před Varšavou.

2.  Zákonné vlády použily policii a armádu proti ozbrojeným převratům v Německu a Maďarsku.

3.  Bezpečnostní služby rozkrývaly revoluční organizace, jejich spojení a financování.

4.  Demokratické státy budovaly ústavní instituce, sociální zákonodárství a politickou reprezentaci pracujících.

5.  Ekonomická stabilizace a obnova státní autority postupně zmenšily prostor, ve kterém se revoluční násilí mohlo šířit.

Síla bez legitimity by vytvořila další radikalizaci. Sociální politika bez bezpečnosti by nechala ozbrojené skupiny převzít stát. Úspěšná obrana vyžadovala sílu, legitimitu, funkční instituce a schopnost chránit obyvatelstvo.

Návrh PARABORNU pro současnou Evropu

PARABORN navrhuje vytvoření společné evropské doktríny aktivní hybridní obrany.

1  Jednoznačné přisuzování útoků

Každý prokázaný akt sabotáže, kybernetického útoku nebo státem řízené operace musí být veřejně a společně označen. Popíratelnost nesmí znamenat beztrestnost.

2  Evropské centrum včasného varování

Policie, armády, zpravodajské služby, zdravotnictví, provozovatelé infrastruktury a soukromé společnosti musí sdílet informace v reálném čase. Série zdánlivě malých událostí musí být hodnocena jako možná společná nepřátelská operace.

3  Ochrana kritické infrastruktury

Energetické systémy, nemocnice, vodárny, telekomunikace, letiště, železnice, datová centra a podmořské kabely potřebují fyzi

ckou ochranu, záložní zdroje, kybernetickou obranu a pravidelná cvičení.

4  Protivzdušná a protidronová ochrana

Evropa potřebuje společný systém detekce, elektronického boje a fyzické neutralizace dronů. Pravidla zásahu musí umožňovat rychlou reakci při ochraně letišť, nemocnic a strategických objektů.

5  Ochrana hranic a prověřování podle konkrétního rizika

Hranice musí být chráněny. Registrace osob, biometrická kontrola, bezpečnostní prověřování a boj proti převaděčským sítím musí být důsledné. Rozhodování však musí vycházet z chování, vazeb a bezpečnostních informací o konkrétní osobě.

6  Zásah proti sítím páté kolony

Demokratický názor ani kritika vlády nejsou zločinem. Postižitelné však musí být vědomé řízení cizí mocí, špionáž, sabotáž, skryté financování, příprava násilí a spolupráce na nepřátelské operaci. Je nutná transparentnost financování politických struktur, médií, spolků, vlivových organizací a komunikačních platforem.

7  Ochrana lidské mysli

Evropa potřebuje systematickou výuku mediální, historické a bezpečnostní gramotnosti. Mladý člověk musí být schopen poznat manipulaci, původ sdělení, falešnou autoritu a operaci směřující k vyvolání nenávisti nebo bezmoci. Ochrana lidské mysli nesmí znamenat státní cenzuru. Musí znamenat schopnost občana samostatně rozpoznat útok a rozhodnout se na základě ověřitelných skutečností.

8  Odolnost obyvatelstva

Občan musí vědět, co dělat při blackoutu, kybernetickém výpadku, útoku dronu, narušení zásobování nebo informačním chaosu. Obrana začíná komunikací, pokračuje schopností zastavit krvácení a končí překonáním vzdálenosti k bezpečí a odborné pomoci.

9  Podpora Ukrajiny

Ukrajina dnes zachycuje nejtvrdší část ruského vojenského i hybridního tlaku. Její obrana poskytuje Evropě čas, zkušenosti a prostor k vlastní přípravě.

10  Přiměřená, ale skutečná odveta

Na prokázané útoky musí navazovat právní, diplomatické, finanční, kybernetické a bezpečnostní důsledky. U útoku s účinky srovnatelnými s ozbrojeným napadením musí Evropa ponechat otevřenou také možnost kolektivní obrany podle práva Evropské unie a NATO.

Predikce PARABORNU

Od Kominterny k digitálnímu ovládání společnosti

Kořeny tohoto způsobu působení nacházíme již v Leninových tezích o světové revoluci. Leninův režim neusiloval pouze o ovládnutí Ruska. Vycházel z přesvědčení, že revoluce musí překročit státní hranice, získávat spojence uvnitř dalších zemí a využívat jejich politické, sociální a hospodářské krize.

Kominterna, založená v roce 1919, byla formálně rozpuštěna roku 1943. Kominform vznikl až roku 1947. Nešlo tedy o pouhé přejmenování jedné organizace, nýbrž o nové, územně užší uspořádání koordinace komunistických stran pod rozhodujícím sovětským vlivem. Kominform tehdy působil zejména v Evropě a sloužil k politickému a informačnímu sjednocování komunistických stran.

Vedle těchto struktur vznikaly stranické instituty, mládežnické organizace, odborové sítě, mírová hnutí, kulturní spolky, média a další vlivové platformy. Část z nich skutečně vyjadřovala názory svých členů, jiné však mohly být využívány k šíření sovětského vlivu, získávání kontaktů a oslabování západních institucí.

Rok 1989, rozpad evropského komunistického bloku a následný zánik Sovětského svazu ukončily bipolaritu v Evropě. Neznamenaly však konec všech metod, sítí a návyků mocenského působení.

Soustředili jsme se na pád komunismu v Evropě a začali jsme věřit, že tím skončil také zápas o ovládnutí evropského prostoru. Zapomněli jsme, že ideologický a geopolitický konflikt nikdy nebyl omezen jen na železnou oponu.

Podle MUDr. Václava Jordána jsme se domnívali, že pádem komunismu skončila světová revoluce. Ve skutečnosti skončila pouze její tehdejší evropská forma. Metody ovládání, infiltrace a rozkladu společnosti nezmizely; přizpůsobily se nové době.

Právě v tomto opomenutí může spočívat základ dalších evropských neštěstí.

Valdajská strategie a získání obou pólů společnosti

Na Valdajském fóru Putin opakovaně pracoval s konzervativními hodnotami, kritikou západního liberalismu a představou Ruska jako alternativního civilizačního centra. V dostupných přepisech však nebyl nalezen ověřený doslovný Putinův výrok: „Vezmeme si liberály i konzervativce, pravičáky i levičáky.“ Následující formulace je proto interpretací strategie, nikoli přímým citátem.

Vezmeme si konzervativce i liberály. Oslovíme pravičáky i levičáky. Každé skupině nabídneme jiný příběh, jiného nepřítele a jiný důvod nenávidět vlastní společnost. Potom je obrátíme proti sobě.

Konzervativcům může být Rusko představováno jako ochránce tradic. Radikální levici jako protiváha amerického kapitalismu. Nacionalistům jako vzor autoritativního státu. Odpůrcům státu jako síla rozkládající instituce. Jedna společnost tak dostává několik protichůdných sdělení, která však směřují ke stejnému výsledku: ke ztrátě důvěry, polarizaci a neschopnosti společného jednání.

Hybridní působení nepotřebuje, aby všichni věřili stejné lži. Potřebuje, aby už nikdo nevěřil nikomu.

Islám migrace a zneužití lidského utrpení

Islám jako náboženství ani migranti jako celek nemohou být označováni za nástroj světové revoluce. Takové zobecnění by samo pomáhalo nepřátelské propagandě, která chce Evropu rozdělit podle náboženství a původu.

Skutečné nebezpečí vzniká v souběhu tří odlišných jevů:

1.  lidé skutečně prchající před válkou, pronásledováním a hladem;

2.  radikalizovaní jednotlivci a extremistické organizace zneužívající náboženství;

3.  státní nebo zločinecké struktury, které migrační proudy organizují, směrují nebo do nich mohou vkládat své operativce.

Právě první skupina se může stát obětí násilí, xenofobie i extremistů. Druhá a třetí skupina musí být odhalena bezpečnostními službami, policií a justicí.

Výrok kancléřky Angely Merkelové „Wir schaffen das“ vyjadřoval přesvědčení, že Německo uprchlickou krizi zvládne. Oprávněná historická otázka dnes zní: Byly zároveň vytvořeny dostatečné kapacity pro registraci, bezpečnostní prověřování, integraci, potírání radikalizace a ochranu obyvatel?

Cui bono? Komu vzniklý chaos prospívá? Cui contra? Proti komu je využíván?

Z těchto otázek však nelze bez důkazů odvozovat, že Angela Merkelová vědomě pracovala pro cizí moc. Lze oprávněně posuzovat důsledky její politiky, připravenost státu a to, kdo vzniklé situace následně využil.

Události posledních dnů v Evropě

V říjnu 2026 zachvátily Francii rozsáhlé protesty vyvolané životními náklady, stavem veřejných služeb a podmínkami ve školství. Část protestů přerostla v rabování, zapalování majetku a útoky proti policii. Nepokoje nebo násilné střety byly hlášeny také z Belgie, Itálie, Portugalska a Albánie.

Ve Francii byly mezi zraněnými také děti a mladiství. Patnáctiletý chlapec utrpěl devastující poranění ruky po explozi policejního prostředku. Zraněni byli demonstranti i příslušníci policie. Tyto případy musí být nezávisle vyšetřeny bez ohledu na to, kdo násilí způsobil.

Dosavadní dostupné informace ukazují několik různých skupin:

·         převážně pokojné studenty, odboráře a občany protestující proti konkrétním problémům,

·         radikální levicové skupiny snažící se protesty vyhrotit,

·         organizované nebo příležitostné pachatele rabování,

·         jednotlivce útočící na policii a veřejné budovy,

·         bezpečnostní složky, jejichž některé zákroky jsou vyšetřovány kvůli možnému nepřiměřenému použití síly.

V tuto chvíli není veřejně doloženo, že by všechny tyto události řídilo jedno zahraniční centrum ani že by jejich hlavními pachateli byli migranti vyslaní s jednotným úkolem. Takové podezření je možné prověřovat podle finančních toků, komunikace, koordinace na sociálních sítích a kontaktů na zahraniční struktury. Bez důkazů je však nelze vydávat za uzavřený závěr.

Právě zde působí hybridní protivník nejúčinněji. Nemusí demonstraci vytvořit. Stačí, když zesílí skutečnou nespokojenost, podpoří nejradikálnější aktéry, šíří falešné záběry, vyvolává vzájemnou nenávist a přesvědčuje jednu část společnosti, že všichni demonstranti jsou teroristé, zatímco druhou část přesvědčuje, že policie je nepřítelem lidu.

Tři možné fáze dalšího vývoje

1  Rozvracení evropské společnosti

Tato fáze již probíhá. Jejím projevem je ztráta důvěry ve stát, média, policii, soudy, vědu a demokratické instituce. Mladí lidé se stávají hlavním cílem algoritmického působení, protože jejich politická identita a vztah ke státu se teprve utvářejí.

Skutečné sociální problémy – bydlení, ceny, nedostatek perspektivy, nezaměstnanost a nerovnost – poskytují hořlavý materiál. Sociální sítě mohou dodat rozbušku.

2  Demokratická volba autoritářských režimů

Společnost unavená chaosem může začít požadovat pořádek za každou cenu. Ve volbách mohou získat moc síly slibující okamžitou bezpečnost, omezení občanských práv, podřízení médií a oslabení nezávislosti soudů.

Autoritářský režim nemusí přijít vojenským převratem. Může být zvolen demokraticky a následně demokracii postupně demontovat.

3  Konec svobodného občanství

Třetí fází může být spojení politické poslušnosti s ekonomickým a digitálním přežitím jednotlivce.

Digitalizované finance, sociální dávky, identifikační systémy a přístup ke službám mohou být v autoritářském režimu zneužity k odměňování poslušnosti a trestání kritiky. Běžné platební karty dnes v evropských demokraciích nejsou nastaveny jako systém politického hodnocení občanů. Technická infrastruktura však může být nebezpečná, pokud nad ní zanikne právní kontrola, nezávislé soudnictví a možnost používat alternativní způsoby platby.

Člověk pak nemusí být uvězněn za svůj názor. Může přijít o práci, účet, přístup ke službám nebo schopnost zajistit rodinu.

Tomuto tématu bude věnována samostatná práce PARABORNU.

Varování doktora Václava Jordána

Největším rizikem není pouze vítězství jednoho nepřítele. Největším rizikem je vytvoření takového chaosu, že občané sami odevzdají svou svobodu tomu, kdo jim slíbí pořádek.

Dítě protestující za svou budoucnost není nepřítel. Uprchlík prchající před válkou není nepřítel. Nepřítelem je ten, kdo jejich strach, beznaděj a hněv organizuje, financuje a mění ve zbraň proti evropské společnosti.

Naší povinností je současně chránit nevinné, odhalovat operativce, zastavit násilí a zachovat demokracii. Selžeme-li v jediné z těchto povinností, hybridní protivník zvítězí.

Závěrečné prohlášení

Roku 1920 rozhodla obrana Varšavy také o osudu velké části Evropy.

Dnes nevede nepřítel pouze jednu armádu a nepostupuje jedinou cestou. Přichází datovým kabelem, dronem, zaplaceným žhářem, falešnou zprávou, politickou korupcí i organizovaným tlakem na hranice.

Evropa nesmí odpovědět nenávistí vůči nevinným lidem. Musí odpovědět přesností vůči organizátorům, odvahou vůči agresorovi a silou práva vůči jeho spolupracovníkům.

Demokracie má právo se bránit. Stát má povinnost chránit své obyvatele. Obrana musí začít dříve, než přijdou mrtví.

PARABORN – BORN TO PROTECTKomunikace – Krvácení – Vzdálenost

Odvaha – Odbornost – Empatie – Udržitelnost

Zdroje a odborná východiska

1. V. I. Lenin: Our Foreign and Domestic Position and Party Tasks, projev z 21. listopadu 1920. Zdroj formule o sovětské moci a elektrifikaci. Online zdroj

2. Jane Degras: The Communist International 1919–1943 Documents, soubor dokumentů Kominterny. Online zdroj

3. German History in Documents and Images: Mounted Troops Enter Munich after the Defeat of the Councils’ Republic. Dokumentace Bavorské republiky rad v roce 1919. Online zdroj

4. Encyclopaedia Britannica: Third International. Vznik Kominterny, její revoluční poslání a vztah k sovětskému řízení komunistického hnutí. Online zdroj

5. Office of the Historian U.S. Department of State: Kominterna založena roku 1919 a zrušena roku 1943; Kominform založen v září 1947. Online zdroj

6. Foreign Relations of the United States 1947: Dobové hodnocení vzniku Kominformy a koordinace komunistických operací v Evropě. Online zdroj

7. NATO: NATO Allies and partners meet in Bucharest to strengthen response to Russia’s hybrid activities, 19. října 2026. Online zdroj

8. NATO: Relations with Russia. Přehled sabotáží, kybernetických aktivit, dezinformací, politického ovlivňování a instrumentalizace migrace. Online zdroj

9. Rada Evropské unie: Russia’s hybrid activities EU sanctions. Sabotáž, útoky proti infrastruktuře, kybernetické útoky a informační manipulace. Online zdroj

10. Rada Evropské unie: Council adopts conclusions on advancing the EU’s capacity to counter hybrid threats, 16. března 2026. Online zdroj

11. European External Action Service: Countering Hybrid Threats, 19. března 2026. Online zdroj

12. Evropská komise: Countering hybrid threats from the weaponisation of migration and strengthening security at the EU’s external borders. Online zdroj

13. Reuters: Mass protests in France spiral into worst riots in years, 17. října 2026. Online zdroj

14. Reuters: Macron urges calm as France counts cost of worst unrest in years, 18. října 2026. Online zdroj

15. Reuters: French policing under scrutiny as student protest injuries mount, 10. října 2026. Online zdroj

16. Europol: European Union Terrorism Situation and Trend Report 2026. Online zdroj

17. Valdai Discussion Club: Přepis plenárního jednání s Vladimirem Putinem z roku 2022 o liberalismu, konzervatismu a mezinárodním uspořádání. Online zdroj

Autorské práce MUDr. Václava Jordána

18. Jordán, Václav: Ochrana a obrana jednotlivce před hybridním působením.

19. Jordán, Václav: Hybrid Warfare Against Populations.

20. Jordán, Václav: Diplomacie v epoše ochrany měkkých cílů.

21. Jordán, Václav: European Doctrine of Cognitive and Hybrid Defense.

22. Jordán, Václav: Léta na síti, ztracená léta v síti.

23. Jordán, Václav: Nebezpečí je před očima.

24. Jordán, Václav: Predikce Parabornu – hybridní Verdun, drony a intermitentní útoky proti Evropě.

25. Jordán, Václav: Evropa ve spánkové terapii: Ztráta bdělosti, hodnotový propad a nutnost okamžité obrany. PARABORN, 20. listopadu 2025. Online zdroj

26. Jordán, Václav: Rizika strategické nejednoznačnosti: Proč česká zahraniční politika potřebuje jasnost v době hybridních hrozeb. Česká atlantická komise, 26. března 2026. Online zdroj

27. PARABORN: Strategická doktrína Trias života v podmínkách moderní války. Autoři koncepce plk. Filo in memoriam a MUDr. Václav Jordán. Česká atlantická komise, 1. září 2026. Online zdroj

Autor:

MUDr. Václav Jordán, MScDM/EMDMMPA BKM, MPA

CEO PARABORN – Centre for Soft Targets

Poradce prezidenta České atlantické komise pro ochranu měkkých cílů.

Pověřenec ČAKO pro Švýcarsko a Rakousko.