Vzpomínka: Za Kamilem Chocem

Je málo těch lidí, kteří dokáží v době skutečných rozpolcení společnosti zachovat klid, rozum a lidskost. Takovým byl a zůstal můj dávný přítel — major Policie České republiky, bakalář Kamil Choc, později podplukovník České atlantické komise, který zanechal nesmazatelnou stopu v mém životě.

Kamil po maturitě nastoupil k Policii České republiky v době, kdy demokracie byla ještě mladá a křehká. Byl nesmírně činným člověkem – přímým, odvážným a poctivým. Později se vydal na politickou cestu, a i když kráčel skrze bažiny rozpolcené demokracie, vždy mluvil jasně a pravdivě.

A právě to mu nebylo zapomenuto.

Byl to bojovník. Bojoval se systémem, a když se systém obrátil proti němu, neohnul se – obstál a zvítězil.

Následně působil jako podnikatel a i zde byl úspěšný – nejen profesně, ale především lidsky.

Po mnoha letech, kdy jsme se oba věnovali práci pro demokracii a pro společnost spíše v pozadí, jsme se znovu setkali.

Stalo se to symbolicky – před vlajkou České atlantické komise, která dává jasný a zřetelný výraz tomu, že Česká republika stojí po boku svých spojenců v NATO a v Evropské unii.

Odchod Kamila Choce, dnes ráno, je pro mě velmi těžká rána.

Je to rána nejen osobní, ale i pro Českou republiku, pro demokracii a pro naši bezpečnostní komunitu.

Ztratili jsme člověka, který dokázal svým rozumem a klidem zklidňovat druhé – a tím přirozeně spojoval.

Nemusel usmiřovat, protože kde byl klid, tam nebyl konflikt.

Koho ztrácí Česká republika v Kamilovi Chocovi?

Diplomata, politika, analytika a především člověka s velkým srdcem.

Člověka, který měl přátele v diplomatických kruzích, kam se mnozí z našich představitelů neodváží.

Zda je to otázka mentální výše nebo níže odpovědných exekutivních elementů, nevím.

Vím však jistě, že s Kamilovým odchodem ztratila republika možnost urychlit demokratické procesy a posílit ochranu obyvatel Evropy.

Kamil byl milujícím manželem a otcem dvou krásných a úspěšných dcer.

Stal se i člověkem, který pomáhal Africe a byl zásadním členem Parabornu.

Kamile, nevím, jak dlouho tu ještě zůstanu já, ale slibuji ti, že neuhneme.

Tvá rodina a tví milovaní mají v nás místo a oporu. Postaráme se o ně.

Zatím jsi odešel do Valhally. Pozdrav tam ty, s nimiž jsme se v posledních měsících loučili.

Jsem smutný, kamaráde. Loučím se s tebou.

Sbohem a na shledanou.

Kousek mého srdce se dnes rozplynul v mezičasí, kde se dotýká čas věčnosti.

Ať tě Perseidy chrání a obejmou.

Jedeme dál — a vice si řekneme, až přijde ten čas.

Dr. Václav Jordán, CEO Paraborn

Švýcarsko / Česká republika